INZERCEPRACE.CZ EMODELING.CZ
PŘIHLÁŠENÍ

registrovat

Live na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield Band
23/4/2004 | Redakce JazzDnes

Live na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield BandLive na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield Band

Nebudu zastírat, že do brněnského klubu Semilasso (19.4) jsem se vydal hlavně proto, abych viděl živě to, co mám naposloucháno z posledních dvou alb kytaristy Johna Scofielda, tedy Űberjam a Up all night. Dvouhodinová elektronická smršť, která následovala, byla přesně tím, co jsem chtěl slyšet.
Myslím, že nejsem sám, kdo do Semilassa přišel pouze na Scofielda. Přes veškerý nádech světovosti měl podle mého letošní, třetí ročník Jazzfest Brno, jen jednu skutečnou star – Johna Scofielda a jeho band (Avi Bortnick-kytara, samply, Adam Deitch-bicí, a nový Scofieldův nový basista Mark Kelley). Inkriminované pondělí bylo vrcholem jazzového festivalu s celkovým rozpočtem milion a půl korun.


Puristický úvod

Na brněnském Jazzfestu je sympatický zvolený koncertní formát. Tedy většina dní podle rovnice 1. hvězda + 2. hvězda + noční jamování = skvěle strávený večer. Člověk podle této rovnice může do půlnoci vstřebat vše podstatné, a pak se jen nechat unášet na session nebo jít ještě někam sednout s přáteli. Nechci se zde příliš zabývat úvodním, zhruba hodinovým vystoupením dua novozélandského pianisty Alana Broadbenta s Gary Fosterem (sax). Jde v podstatě o bopovou klasicistní záležitost dvojice technicky skvělých muzikantů – takže standardy. Už z obsazení se dalo vytušit, že jde o znovuobživení Broadbentova deset let starého projektu Concord Duo Series, Vol. 4 (Concord). Zazněly i skladby z tohoto disku, např. balada If you could see me now (Dameron/Sigman) a další. Jestliže se při pěti šesti stech lidech dá hovořit o komorní atmosféře, pak to bylo právě v této části večera. Ono staromilské „psst, nerušte mistry při produkci“ zde snad ještě bylo ve vzduchu. Možná i proto měla ještě v počátku opodstatnění výzva uvádějící Petry Konrádové, abychom si vypnuli své telefony (ve skutečnosti to bylo z důvodu nahrávání Českým rozhlasem).

Live na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield BandPárty začíná

Žák Milese Davise takovou ochranu moderátorky nepotřeboval. Každé vyzvánění by přeřval dav či Scofieldovy ďábelské groovy. „Vše došlo tak daleko, že se dnes kritici ptají, kde je ten pravý John Scofield. Myslím, že toho pravého Scofielda vám mám možnost představit dnes,“ řekla po přestávce Konrádová. Během ní se do zrekonstruované haly nacpali i ti, kteří předchozí akustické duo neviděli, navíc pamětníci s digitálními fotoaparáty zůstali tam, kde před pauzou, tedy nekompromisně natlačeni u pódia.
Na stage přichází Scofield a spouští sampl s etno motivem z úvodu Űberjamu (skladba Acidhead), párty začíná. Živý Űberjam je neskutečný zážitek. Scofield spojuje desetiminutové tematické sety bez pauz do jednoho spojitého celku. Divákům nedává mnoho času na vydechnutí, ti jsou nuceni jen k spontánním vpádům pískotu a potlesku.

Live na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield BandDrumandjazzfunkjungle band

Scofield se nepokouší o nu-jazz. Ani to nemá zapotřebí. Jde vlastní cestou, která vychází z jazzrockového varu 70. let. Tyto zvuky ale propojuje v dokonalou symbiózu s digitálním samplingovým soundem 21. století.
Hlavním dříčem koncertu je kytarista a samplerista Avi Bortnick. Tvoří neuvěřitelně barevné podklady, nad kterými pak „starý pan kapelník“ rozvíjí své improvizační výlety. Bortnick na pultu před sebou střídavě obsluhuje sampler a editační program ve svém laptopu, sólistu doprovází hutnými wah-wah groovy. „Další skladbu vám zahraje Avi na svou oblíbenou hru GameBoy,“ přerušil na chvíli zvukovou lázeň Scofield. Bortnick vzápětí spojuje sluchátkový výstup z GameBoye s laptopem a hraje pouze na něj. Z GameBoye se ozývá strojově rytmický tlukot továrních strojů, přidávají se bicí, basa, Scofield rozjíždí další sóla. Z efektního kusu dělá bubeník Adam Deitch po deseti minutách strhující drum´n bassovou smršť.
John Scofield si hraje. Hraje si se svým arzenálem pedálových efektů, které má rozložené před sebou. Do Bortnickových samplů naživo nahrává vlastní smyčky, poté je pouští a jako malé dítě upravuje. Jeho improvizace jsou postaveny na poměrně jednoduchých melodických strukturách, ty ale sofistikovaně rozvíjí, moduluje, zvukově deformuje. Pedály spouští i dechové vložky z alba Up all night.

Live na Jazzfest Brno: Alan Broadbent + John Scofield BandBubeník Adam Deitch dělal se svou soupravou přímo psí kusy, na uších neustále sluchátka, dokonale přesně, a přitom živě reagoval na spuštěné loopy. V závěru si oživil svůj rapový vstup z Űberjamu („I brake 4 monster booty“).
Johne, máš pravdu, tohle je hudba, která by se Milesovi líbila. Tenhle pocit zůstal ve mně, ale spokojen byl zjevně i Scofield. „Jste skvělé publikum – skvěle cítící a naslouchající,“ řekl po dvouminutovém potlesku a návratu na pódium. Přidává poklidnou baladu s Bortnickovým kytarovým doprovodem.
Dvouhodinová exhibice skončila, ale vedle ve foyer (i když poněkud neklubově sterilním) začíná půlnoční jam. Na rozdíl ode mě John unaven není, a sotva skončil s fusion, přidává se k rozjíždějícím českým muzikantům, a hraje s nimi ještě půl hodiny standardy.
Jamuje se, pivo na baru předčasně dochází, ve dvě sedám na šalinu a jedu domů. Skvělý večer, Johne!

Petr Vidomus


[Zpět na přehled článků v rubrice funky.]