INZERCEPRACE.CZ EMODELING.CZ
PŘIHLÁŠENÍ

registrovat

Rozhovor s kytaristou Romanem Pokorným
23/4/2005 | Redakce JazzDnes

Rozhovor s kytaristou Romanem PokornýmNyní jsi vydal nové dvojalbum 2 Faces - spojil jsi jazz a blues- co tě k tomu vedlo?

Já jsem natočil každé album zvlášt. Nejdřív jsem natočil bluesové album, protože jsme už nějakou dobu hráli v klubu Ungelt a potřebovali jsme nějak naši tvorbu shrnout, tak jsem z vlastní iniciativy a na své náklady pořidil nahrávku této kapely a nechával to uležet. Nezávisle na tom vznikla podobně live nahrávka jazzového tria u Staré paní.
No.., že by se to spojilo dohromady jsem neppočítal, ale přišel s tím nápadem Michal Hejna z vydavatelství Arta. Nejdřív mě to připadalo bláznivé a moc se mi to nezamlouvalo. Nelíbila se mi myšlenka, že by to mělo vyjít vcelku, protože každá z desek je opravdu úplně jiná, ale nakonec si myslím, že to dopadlo dobře, posluchači jsou doufám spokojeni a z obchodního hlediska to splnilo svůj účel.



Tak teď máš dvě kapely-jazzové trio a Blues Box Heroes - chodí na vás stejné publikum?

Chodí úplně odlišné publikum. Musím říct, že na jazzové trio chodí víc domácích posluchačů než na blues.
Na Blues Box Heroes chodí povětšině naši fandové z Ameriky a Británie, vyjímečně Češi.
Je to dané asi tím, že klub Ungelt má poměrně vysoké vstupné a tím pádem přijde víc cizinců, kteří na to mají prostředky.

Na tvém novém CD je i překvapení v podobě počítačové hry. Jak tě tohle napadlo?

Počítačová hra......To je úúúžasná věc! Já mám tak asi dvě desítky her na svém počítači a vždycky, když mám nějakou chmuru tak si zahraji hru.....když chci někoho zastřelit tak hraji Unreal Tournament to je úplně neskutečná hra a je to vlastně jen o běhání a střílení do lidí a to mě strašně baví! Také MTX Mototrax, to si zas rozbiješ hubu na motorce, ale vůbec tě to nebolí..to je příjemné. Tak mě napadlo, že by se dala udělat nějaká hudební hra. Je to v podstatě také myšlenka Ondry Pivce a velkou zásluhu má na tom všem i Martin Novák, který to ostatně naprogramoval. Ondra dělal disign a já audio a celé jsme to dali dohromady.


Zasportovat si ve virtuálním světě to se ti tedy líbí, ale jak to s tebou vypadá ve skutečnosti? Většina jazzmanů sportu moc neholdovala.

Jééé...! Já bych sportoval až bych brečel! Ale musím přiznat, že na to nemám moc času. Jezdím na kole a kola mám rád i jako věc- rád se na krásná kola , tedy na horská krásná kola koukám. Jezdil jsem freeride...no a ted`už jsem línej a tlustej. Sportoval bych, kdybych na to měl lepší podmínky, ale to se určitě změní a budu sportovat a stane se ze mně štíhlý, krásný a osvalený jedinec.


Rozhovor s kytaristou Romanem PokornýmČasu je málo, to je normální. Taky máš rodinu, najdeš si na ni chvilku?

Ale jo. Já myslím, že si na rodinu udělám přiměřeně času. Daleko víc než ostatní zaměstnaní muži.

Vraťme se ještě k tvému novému CD. Je pravda, že jazzoví fandové si tě rádi poslechnou, ale mohl bys svou hudební tvorbu trochu víc přiblížit širšímu publiku?

Já ji těžko přiblížím...To musí asi udělat někdo jiný, já tu hudbu tvořím a starám se o hudební složku a ta je přístupná jakémukoliv druhu publika. Bude se rozhodně líbit mladému publiku, které není tak konzervativní v oblasti jazzu a připouští i fůze jazzu s rockem, blues nebo funkem. Přiblížit moji hudbu lidem mohou jedině média, manažeři a pořadatelé. Já už s tím moc nenadělám.



Lidé mají často utkvělou představu, že si v jazzu každý hraje co se mu zlíbí...

Ano, to je pravda. Je to v podstatě takový podvod, každý si hraje co chce a chceme za to peníze. Já jsem podvodník nejvyššího kalibru.


Tak to je super, aspoň konečně vím jak to s tím jazzem je. No .. A kde je možné vás slyšet?

BBH je možné slyšet asi šestkrát v měsíci v klubu Ungelt, občas u Staré paní a RP trio hlavně v Aghartě a U Malého Glena, dále na hudebních Festivalech a různých akcích podobného charakteru, ale to se mohou všichni fandové dozvědět z mých internetových stránek www.romanpokorny.com.

A na závěr - čím nás překvapíš příště?

Já nevím jestli vás překvapím. Sám sebe překvapuji neustále! Dělám vlastně už rok na novém cédéčku Ládi Kerndla a jinak nic neplánuji. Až mě někdo osloví, tak něco zase udělám. Pro mě jsou velmi příjemná taková překvapení jako když mi zavolal Bady Zbořil jestli bych nechtěl hrát s Albertem Marsicem. To mě fakt bavilo. Skvělí spoluhráči, koncerty ve velkých sálech a ještě vydařené CD. Svou budoucnost vidím spíš ve spolupráci se zahraničními muzikanty. Mám takovou představu...nebo spíš přání. Rád bych totiž natočil CD s někým z americké jazzové špičky, ale to je zatím ve hvězdách.


Romana Pokorného se ptala Michaela Srbová


Redakce JazzDnes

[Zpět na přehled článků v rubrice rozhovory.]