Vladimír Václavek & Miloš Dvořáček – Život je pulsující píseň
(MAM416-2, Indies Scope, MP3 179,- Kč, CD 299,- Kč,)
Datum vydání digitálně MP3 - 17.9.2007, CD 2.10.2007



http://www.vaclavek.eu

http://www.indies.eu


Vladimír Václavek je bezesporu jeden z nejlepších českých hudebníků a nyní vydává nové album, tentokrát v dvojici s Milošem Dvořáčkem. Jejich album Život je pulsující píseň, je výsledkem dlouhodobé vzájemné spolupráce. Vladimír Václavek patří k nejvýznamnějším postavám tzv. „brněnské alternativní scény“ a má za sebou skutečně bohatou muzikantskou dráhu. Vedle Pavla Fajta nebo Ivy Bittové byl jedním z tvůrců brněnské alternativy. S bubeníkem Milošem Dvořáčkem se setkal v téměř jazzovém seskupení Ivy Bittové „Čikori“ a později společně založili trio V.R.M., ze kterého časem vykrystalizovalo toto sehrané duo.

Poslední dvě alba vydal jako sólové, pouze za přispění hostů ve studiu. Jednalo se o CD Písně nepísně (2003) a posléze Ingwe (2005). Hudba se inspirovala mytologickými příběhy severoamerických indiánů, Eskymáků a příběhy ze staré Číny. Východní motivy se objevují v hudbě i textech Vladimíra Václavka již delší dobu. „Bylo období, kdy jsem se východní kulturou zabýval velice do hloubky. Nevím, kde se to ve mně vzalo, pokud bych to chtěl nějak vysvětlit, asi bych musel použít syntax, právě té východní kultury. Ale to čím jsem se zabýval, jsou její kořeny a dnes je svět úplně jiný, jak na východě, tak na západě. A nový svět potřebuje nový popis. Tím se tady dotýkám toho posunu ve vnímání, o kterém jsem už hovořil. Na otázku, co mě inspiruje, už odpovídám několik let stejně, protože jsem nic lepšího nenašel. Je to život sám.“ A tak nepřekvapí, že i na nové desce „Život je pulsující píseň“ zazní i řada etnických motivů.

Přínosem na novém albu je vysoký autorský podíl Miloše Dvořáčka. Základem alba stále zůstává Václavkova kytara, lehce dokreslující základní melodii a téměř recitativní, klidný způsob zpěvu s důrazem na význam a souznění s hudbou. Jeho zemitý melodický základ pak právě živelně rozvíjí a obohacuje talentovaný hráč na bicí, Miloš Dvořáček. „Kromě dvou písniček, které jsem přinesl já, jsme na ní pracovali společně. Ta naše příprava na ni trvala v podstatě několik let, oba jsme museli změnit sebe i svůj náhled na to, co je to vlastně hudba.“ .“ Dalším posunem proti Ingwe je větší hravost, která z alba vyzařuje a je dalším vkladem Miloše Dvořáčka „Hravost a spontaneita, to jsou kvality, které Miloš přirozeně nese. Hravost a radost. A u mě se taky prožívání životního pocitu posunulo do lehkosti. Velice snesitelné lehkosti bytí. To všechno se na albu odzrcadlilo“

1. Na mnoha tvých starších nahrávkách se podílel Miloš Dvořáček, nyní je však uveden přímo na titulní straně alba. Jak moc se podílel na jeho vzniku?
Na této nahrávce je Milošův vklad zásadní. Kromě dvou písniček, které jsem přinesl já, jsme na ní pracovali společně. Byla to inspirativní práce, myslím že jsme se při ní posunuli hudebně i lidsky a oba zažívali radost z nového. Ta naše příprava na ni trvala v podstatě několik let, oba jsme museli změnit sebe i svůj náhled na to, co je to vlastně hudba.

2. Album působí velmi hravě. Je to důsledek spolupráce s Milošem Dvořáčkem?
Hravost a spontaneita, to jsou kvality, které Miloš přirozeně nese. Hravost a radost. A u mě se taky prožívání životního pocitu posunulo do lehkosti. Velice snesitelné lehkosti bytí. To všechno se na albu odzrcadlilo.

3. V tvé hudbě se kromě minimalistických odkazů často také v poslední době objevují odkazy na různé východní kultury. Jak jsi se k nim propracoval? Co tě nejvíce inspiruje?
Bylo období, kdy jsem se východní kulturou zabýval velice do hloubky. Nevím, kde se to ve mně vzalo, pokud bych to chtěl nějak vysvětlit, asi bych musel použít syntax, právě té východní kultury. Ale to čím jsem se zabýval jsou její kořeny a dnes je svět úplně jiný, jak na východě, tak na západě. A nový svět potřebuje nový popis. Tím se tady dotýkám toho posunu ve vnímání, o kterém jsem už hovořil. Na otázku, co mě inspiruje už odpovídám několik let stejně, protože jsem nic lepšího nenašel. Je to život sám.

4. Také se velmi objevuje v textech touha po sepětí s přírodou. Trávíš hodně času v přírodě?
Být někde v přírodě, to jsou jedny z nejkrásnějších chvil, které znám. Pro mě je to očista, relaxace... Jsou to intimní chvíle, ve kterých můžu být sám se sebou a načerpat novou sílu.

5. Kdysi jsi hrával v kapelách na baskytaru. Je nyní baskytara definitivně zastrčená v koutě?
V této chvíli stojí v koutě. Ale něco se rýsuje. Byl jsem pozván do jednoho projektu, o kterém zatím nechci hovořit a tak si snad na ni zase po letech zahraji.

Přemysl Štěpánek


Redakce JazzDnes