INZERCEPRACE.CZ EMODELING.CZ
PŘIHLÁŠENÍ

registrovat

Brian Blade v červencové Harmonii
3/7/2008 | Petr Vidomus

Brian Blade v červencové Harmonii

Pravidelná jazzová rubrika měsíčníku Harmonie v červencovém čísle přináší opět několik stran kvalitního jazzového čtení. Jazzovému čtenáři nabízí více než 7 stran, dále nechybí pochopitelně ani obsáhlá část věnovaná klasické hudbě a world music.


Hlavním jazzovým materiálem je exkluzivní rozhovor s americkým bubeníkem Brianem Bladem, který na jaře vystoupil v Praze s Quartetem Waynea Shortera a vydal nové album své kapely Fellowship. V interview vzpomíná i na ty, kteří jej významným způsobem ovlivnili: Ellis Marsalis, Joni Mitchell, Elvin Jones… Nicméně těžiště článku je v jeho sedmiletém působení v Shorterově Quartetu:


…Když jste k Shorterovi přišel, neměl jste obavy z jistého generačního rozdílu mezi ním a zbytkem kapely?
Ne, nemyslím si, že by kdokoliv z nás měl tyto obavy, protože jsme ho svým způsobem znali mnohem dříve ─ z poslechu nahrávek. Chci říct, že už dávno k nám promlouval prostřednictvím své hudby. No a jakmile jsme ho poznali osobně, náš vztah se tím jenom prohloubil a získali jsme k němu ještě větší respekt.

Lze mluvit o přátelství?
Ano, doufám, vždyť spolu hrajeme už osm let, tak jde takřka o rodinnou kapelu ─ Danilo, John a Wayne samozřejmě taky ─ bez ohledu na jeho věk, historky a narážky na bývalé spoluhráče, které jsme sami nezažili; jsme totiž spojeni společnou přítomností a mnoha zážitky.


Zejména na prvních koncertech Quartetu dával Wayne přednost svým pozdějším kompozicím jako Atlantis, nebo Aung San Suu Kyi, k nimž ale do té doby nepublikoval partitury. Je pravda, že autentické zápisy jste tak viděli poprvé u něj?
Ano, ve skutečnosti kterýkoliv z námi hraných kusů jsem viděl poprvé v psané formě, až když je Wayne přinesl. Víte, psaním i dnes tráví hodiny a hodiny, takže bylo fajn tyhle věci vidět. Kousky jako Joy Rider, nebo Over Shadow Hill Way nám někde na začátku přinesl zapsané, a také jsme se je snažili zažít, ale jak už jsem řekl, devadesát procent našich představení je improvizace, takže nemá příliš smysl takhle uvažovat. Vždycky začínáme z ničeho!...

Dále se Harmonie ohlíží především za jazzovým jarem, především v Praze. Číslo tak přináší například podrobné recenze koncertů Waynea Shortera, Vanguard Jazz Orchestra, Fredy Colea, Johna McLaughlina & 4th Dimension. Nechybí rovněž recenzní rubrika, plná aktuálních tipů na nové jazzové nahrávky.

Petr Vidomus

[Zpět na přehled článků v rubrice rozhovory.]